Něco málo z historie značky Ford
Henry Ford (1863 – 1947) byl synem farmáře z amerického státu Michigan a od mládí ho fascinovala moderní technika. Zpočátku pracoval na farmě svého otce, ale v šestnácti letech odešel do Detroitu, kde se vyučil zámečníkem. Po vyučení nastoupil Ford do firmy Westinghouse jako opravář parních strojů a v roce 1891 získal dobré místo ve firmě Thomase Alva Edisona, kde se vypracoval do pozice hlavního inženýra. V té době se Ford ve volném čase zabýval experimenty s benzinovými motory a v roce 1896 sestrojil svůj první automobil. Fordův vůz vyvolal zájem veřejnosti i investorů, s jejichž pomocí založil v roce 1899 svou první automobilovou firmu Detroit Automobile Company, která ale záhy zkrachovala.
V roce 1903, když se Fordovi narodil syn Edsel, založil Ford společně s dalšími společníky Ford Motor Company. Jeho společnost dokázala s počátečním kapitálem, který činil pouhých 28 000 dolarů, už za první rok své existence vyrobit asi 1 700 automobilů a několik prototypů, které firmě přinesly mnoho vítězství v automobilových závodech i několik rychlostních rekordů. Ford byl ale odhodlán splnit si svůj cíl, kterým bylo vyrobit levné kvalitní auto pro každého. V letech 1906 až 1908 zaváděl po několikaměsíčním vývoji výrobu legendárních modelů N a T, které se prodávaly za pouhých 825 dolarů. Do konce roku 1908 se prodalo tisíc kusů modelu T.
Aby dokázal uspokojit poptávku po levných autech, musel Ford otevřít novou továrnu Highland Park, ve které byla zavedena jako jedna z prvních technologie pásové výroby, kterou navrhli sami zaměstnanci Ford Motor Company. Pro vývoj technologie se nechali inspirovat pásovým zařízením na jatkách. V roce 1913 byla instalace pohyblivého pásu dokončena a následující rok se prodalo 250 tisíc aut. Ford pak nařídil zvýšit všem dělníkům denní mzdu o více než dvojnásobek, tedy na 5 dolarů. Tímto krokem chtěl podniku zajistit stálé zaměstnance namísto nádeníků. Kromě toho zavedl pro stálé zaměstnance ještě sociální program, do kterého patřila podniková zdravotní péče, sportovní a kulturní vyžití, popřípadě i speciální prémie. Tyto benefity však mohli využívat pouze zaměstnanci žijící počestným způsobem života, takže v podniku bylo zřízeno ještě sociologické oddělení, které dohlíželo na to, zda dělníci nejsou závislí na alkoholu či neholdují hazardu.
V dalších letech došlo k ještě většímu zlevňování modelu T, a to díky zdokonalování technologií pásové výroby. Díky tomu ovládla automobilka Ford Motor Company téměř 50 % amerického trhu a v roce 1927 byl vyroben 15tisící model T. Tento rekord se Fordovi podařilo podržet i dalších 45 let. Během třicátých let Henry Ford postupně odkoupil akcie své společnosti od všech akcionářů a stal se jediným vlastníkem společnosti. Po ukončení výroby modelu T byla továrna po dobu půl roku uzavřena, a to do doby než vývojáři vedení Fordovým synem Edselem dokončili design dalšího úspěšného modelu A.
Podnikatelův úspěch byl ale poněkud zastíněn jeho vztahem k německým nacistům a otevřeným hlásáním antisemitismu ve svých novinách Dearborn Independent. Dokonce už ve dvacátých letech sepsal knihu Mezinárodní židovství - celosvětový problém. V Německu založil pobočku Ford Werke AB a dodával německé armádě nákladní vozy a německým občanům upravenou verzi modelu T. Během druhé světové války se Henry Ford rozhodl nezapojit do válečné mašinérie, protože nesouhlasil s Rooseveltovou politikou.
V roce 1903, když se Fordovi narodil syn Edsel, založil Ford společně s dalšími společníky Ford Motor Company. Jeho společnost dokázala s počátečním kapitálem, který činil pouhých 28 000 dolarů, už za první rok své existence vyrobit asi 1 700 automobilů a několik prototypů, které firmě přinesly mnoho vítězství v automobilových závodech i několik rychlostních rekordů. Ford byl ale odhodlán splnit si svůj cíl, kterým bylo vyrobit levné kvalitní auto pro každého. V letech 1906 až 1908 zaváděl po několikaměsíčním vývoji výrobu legendárních modelů N a T, které se prodávaly za pouhých 825 dolarů. Do konce roku 1908 se prodalo tisíc kusů modelu T.
Aby dokázal uspokojit poptávku po levných autech, musel Ford otevřít novou továrnu Highland Park, ve které byla zavedena jako jedna z prvních technologie pásové výroby, kterou navrhli sami zaměstnanci Ford Motor Company. Pro vývoj technologie se nechali inspirovat pásovým zařízením na jatkách. V roce 1913 byla instalace pohyblivého pásu dokončena a následující rok se prodalo 250 tisíc aut. Ford pak nařídil zvýšit všem dělníkům denní mzdu o více než dvojnásobek, tedy na 5 dolarů. Tímto krokem chtěl podniku zajistit stálé zaměstnance namísto nádeníků. Kromě toho zavedl pro stálé zaměstnance ještě sociální program, do kterého patřila podniková zdravotní péče, sportovní a kulturní vyžití, popřípadě i speciální prémie. Tyto benefity však mohli využívat pouze zaměstnanci žijící počestným způsobem života, takže v podniku bylo zřízeno ještě sociologické oddělení, které dohlíželo na to, zda dělníci nejsou závislí na alkoholu či neholdují hazardu.
V dalších letech došlo k ještě většímu zlevňování modelu T, a to díky zdokonalování technologií pásové výroby. Díky tomu ovládla automobilka Ford Motor Company téměř 50 % amerického trhu a v roce 1927 byl vyroben 15tisící model T. Tento rekord se Fordovi podařilo podržet i dalších 45 let. Během třicátých let Henry Ford postupně odkoupil akcie své společnosti od všech akcionářů a stal se jediným vlastníkem společnosti. Po ukončení výroby modelu T byla továrna po dobu půl roku uzavřena, a to do doby než vývojáři vedení Fordovým synem Edselem dokončili design dalšího úspěšného modelu A.
Podnikatelův úspěch byl ale poněkud zastíněn jeho vztahem k německým nacistům a otevřeným hlásáním antisemitismu ve svých novinách Dearborn Independent. Dokonce už ve dvacátých letech sepsal knihu Mezinárodní židovství - celosvětový problém. V Německu založil pobočku Ford Werke AB a dodával německé armádě nákladní vozy a německým občanům upravenou verzi modelu T. Během druhé světové války se Henry Ford rozhodl nezapojit do válečné mašinérie, protože nesouhlasil s Rooseveltovou politikou.
Ford Motor Company ale pracoval na armádních zakázkách i přesto, že s tím Henry Ford nesouhlasil. Podnik v té době vedl Fordův syn Edsel, který ale v roce 1943 zemřel. Henry Ford nakonec svůj podnik před bankrotem zachránil a v roce 1945 předal svému vnukovi Henrymu Fordovi mladšímu. Henry Ford zemřel na mozkovou příhodu ve svém domě v noci 7. dubna roku 1947.